Žalm pro divostrojné

Mají-li lidé vše, co si přejí, záleží na tom, aby měli ještě víc? Na měsíci jménem Panga kdysi dávno lidé pro svůj blahobyt využívali práce robotů. Jednoho dne se však stalo něco nečekaného — roboti nabyli vědomí a rozhodli se uchýlit do divočiny, daleko od lidských továren, aby poznali svět v celé jeho lidmi neposkvrněné kráse. Po dlouhých staletích odloučení, kdy už z robotů ve světě lidí nezbylo víc než legendy, však nastal čas. Čas dozvědět se, jak se lidem daří. A co potřebují. Mezitím se lidé naučili poradit si sami. Věnují se farmaření, řemeslům nebo práci v klášterních řádech. Jako například Echo. Stará se o klášterní zahrady, ale cítí, že život ve městě není to pravé. Proto se rozhodne cestovat po venkově a provádět čajové obřady. Nespokojený vnitřní hlas však stále neutichá, a tak zbývá jediné — vydat se k hranicím, kde začíná divočina. Právě tam, kam míří i první robotí vyslan