Apokalypsa nezabrala ani pár vteřin a boj o přežití nebude žádná sranda. Autor Matt Dinniman se s nějakými úvody moc nepáře, konec světa mu zabere pár stránek a pak hned spustí pořádnou jízdu.

Zemi v jeho knize vypršel čas stanovený mimozemskými správci a ti, kdo přežili konec světa, se během pár minut musí rozhodnout, zda se pokusí přežít na vlastní pěst nebo zda se vydají do nitra Hrobky. Aniž by to tušili, pokud zvolí druhou možnost, stanou se účastníky celosvětové reality show s mezigalaktickou sledovaností. Hlavnímu hrdinovi Carlovi, který smrti unikl pouhou náhodou spolu s perskou kočkou své přítelkyně, na uvažování moc času nezbývá - konec světa ho venku zastihl v mrazivých teplotách jen v trenýrkách, sandálech a kožené bundě. Do Hrobky se tak spíš než za přežitím vydává za teplem.

Ocitá se v podstatě ve hře - před očima mu vyskakují informační okna, která zavírá "kliknutím" a než se stihne rozkoukat, vpadne rovnou do prvního boje. Kdo někdy zkoušel hrát RPG hru a přeskočil tutorial, asi dobře pochopí, jak se Carl v ten moment cítil.

Netrvá dlouho a kočka Rakvička se z kousajícího a škrábajícího mazlíčka promění v mluvícího plnohodnotného hráče, který se svým kočičím náhledem na život a své okolí příliš netají. A pak už se jen bojuje a leveluje....

Přiznávám, že LitRPG žánr mi dosud zůstával utajený, ale Carlova postapokalyptická show je do něj (aspoň pro mě) velmi solidním úvodem. Vcelku by mě zajímalo, jak by knihu hodnotil někdo, kdo počítačové hry (či videohry) nikdy nehrál a princip postupu dějem prostřednictvím questů je mu neznámý.

Formátu hry je poplatná i "složitost" osobnostních rysů nebo širších souvislostí - o světě mimo Zemi a fungování celého systému Hrobky se člověk dozví jen to nejnutnější, to samé platí i o osobě hlavního hrdiny. Musím ale zcela poctivě přiznat, že to vůbec nevadí. Díky výbornému překladu jsou hlášky břitké, děj odsýpá a Carl má přesně tu správnou míru štěstí začátečníka, aby to bylo uvěřitelné.

Protože jsem se do čtení pustila bez jakékoliv znalosti širších souvislostí, na konci mě dost překvapilo, že děj není ukončený - a naštěstí jsem rychle zjistila, že následuje další díl. (Spoiler - ani ten není poslední). Carlovu postapokalyptickou show můžu doporučit všem, kdo si kromě počítačových her užívali třeba knihy Jiřího Kulhánka, místy je to tady velmi podobný masakr. Pro citlivější povahy, které výbuchy násilí nebaví či pohoršují, ale tuhle knihu doporučit nemůžu.